|
|
Hodnocení systému pěstování jetelovin v zemědělských podnicích a návrhy na zlepšení
WEINER, Vlastimil
Bakalářská práce je zaměřena na popsání systému pěstování jetelovin, které mají pro zemědělství význam v podobě zlepšování úrodnosti půdy a jako nízkonákladový zdroj krmiva. Práce popisuje hlavně jetel luční (Trifolium pratense L.) a vojtěšku setou (Medicago sativa L.). V první části je popsán význam pěstování jetelovin, charakteristika, morfologický popis a způsob konzervace píce. Dále jsou v práci uvedené secí stroje vhodné k setí jetelovin a příprava půdy před založením porostu. V druhé části je tato práce zaměřena na porosty jetele lučního (odrůdy Bonus a Garant), které obhospodařuje MIRABO a.s. v Plzeňském kraji. V průběhu roku byl sledován, jak způsob a termín založení porostů tak agrotechnika zvolená do přezimujících porostů. Byla sledována hustota rostlin na 1 m2, zdravotní stav a výnos jednotlivých porostů. Všechny porosty byly určeny na sklizení píce a následně byly silážovány v silážních žlabech a silážních vacích. Následně ze zjištěných dat byla navrhnuta opatření ke zlepšení systému pěstování jetele lučního v tomto podniku.
|
|
| |
|
|
Možnosti využití travních porostů v rámci agrolesnictví
Macek, Libor
Práce se zabývá problematikou využívání travních porostů se zaměřením na trávy a jeteloviny v agrolesnických systémech. V první části je popisováno samotné agrolesnictví – jeho charakteristika a význam. Dále je zde kladen důraz na dřeviny vhodné do agrolesnických systémů především v podmínkách střední Evropy a taktéž na jejich produkční a mimoprodukční funkce. Jakožto nejvhodnější zástupci jsou uvedeni například ořešák (Juglans), topol (Populus), ale i méně hospodářsky využívaní zástupci, jako je třešeň (Prunus), či jeřáb (Sorbus). Agrolesnictví je zároveň rozděleno do určitých systémů, které jsou charakteristické svými funkcemi, a to jak v tropech, tak i na území Evropy. Nejtypičtějšími systémy v Evropě jsou převážně silvopastorální systémy, ale i stále častěji využívané liniové výsadby na orné půdě. V druhé části jsou popsány různé agrolesnické systémy využívající travní porosty a také praktické příklady fungujících systémů v různých podnebných pásech. Pozornost je dále věnována jednotlivým zástupcům z čeledi Poaceae a Fabaceae vhodných pro své charakteristické vlastnosti do těchto systémů. Nejvýznamnějšími se jeví zejména k zastínění tolerantní zástupci jako je například psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera L.) nebo kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea Schreb.) z čeledi Poaceae, či jetel luční (Trifolium pratense L.) z čeledi Fabaceae. Opomenuty nejsou také možné interakce související se společným soužitím dřevin, trav a jetelovin, jako je konkurence a alelopatie.
|
|
|
Analýza pěstování jetelovin ve zvoleném podniku a návrhy na zlepšení
KASÍK, Jakub
Bakalářská práce se zabývá pěstováním hlavních jetelovin v České republice, jimiž jsou vojtěška setá (Medicago sativa L.) a jetel luční (Trifolium pratense L.). V první části práce je uveden význam, charakteristika, nároky na prostředí, agrotechnická opatření a kvalita píce uvedených jetelovin. Výhodou vojtěšky je její vytrvalost a suchovzdornost, stále zamokření jí škodí více než sucho. Oproti tomu jetel luční má menší nároky na teplo a lépe snáší přechodné zamokření než nedostatek vláhy. Z důvodu pomalého počátečního růstu jsou jeteloviny často zakládány do krycích plodin, které kompenzují výnos píce v roce založení a zároveň potlačují plevele. Jako nejvhodnější krycí plodina se jeví úponkový hrách nebo jeho směska s ostatními plodinami, v praxi se však nejčastěji používají obilniny. Druhá část je zaměřena na vlastní sledování a hodnocení pícních porostů jetele lučního a vojtěšky seté v rámci Zemědělského družstva Čížová hospodařícím v Jihočeském kraji (bramborářská oblast). Na provozních plochách byl sledován způsob založení, počet rostlin na 1 m2 a výnos nově zakládaných porostů jetele lučního. Hodnoceny byly také porosty jetele lučního a vojtěšky seté v 1. užitkovém roce. Nejvyšších výnosů suché hmoty dosahovala vojtěška (8,8 t.ha-1), jetel měl lehce nižší výnos (8,2 t.ha-1). Na celkovém výnosu suché hmoty ze zakládaných porostů jetele měla krycí plodina podíl 60 %. Bylo zjištěno, že při hustotě porostu 170 rostlin u vojtěšky a 160 rostlin u jetele by se v porostu neměly vyskytovat žádné plevele.
|
|
|
Analýza pěstebních systémů pícnin pro pícní a energetické účely ve zvoleném zemědělském podniku
FUČÍK, Karel
Bakalářská práce pojednává o vybraných zemědělských plodinách pro pícní a energe-tické účely na pozemcích ve zvoleném zemědělském podniku. Práce pojednává o hodnocení výnosů a analýze pěstebních systémů pícnin jak na orné půdě, kde je hlav-ní plodinou kukuřice setá (Zea mays) a dále se zaměříme i na trvalé travní porosty. Orná půda byla zatravněna trvalou jetelotravní směskou složenou ze 7 druhů trav a 1 druhu jeteloviny. Hlavním cílem mé zvolené bakalářské práce bylo vyhodnotit vývoj a sklizeň pícních porostů jak na orné půdě tak i porostů spadajících do TTP, dále pak ohodnotit jejich výnos a zaměřit se i na posouzení rostlinné skladby. Sledovaným porostem byl i pozemek, kde proběhla obnova a osetí jetelotravními směsmi. Kapitola s vyhodnocením výsledků trvalých travních porostů (TTP) zahrnuje posou-zení třech zvolených pozemků, kde bylo sledováno zastoupení jednotlivých jetelovin a travin. Zároveň se v práce zaměřuje i na ohodnocení zpracování orné půdy a stavu porostů, kde je pěstována kukuřice seté (Zea mays) pro krmivářské a energetické úče-ly. Hlavní sledované ukazatele jsou příprava půdy, styl setí, výživa a v neposlední řadě sklizeň s výnosem.
|
|
|
Vliv podílu vybraných druhů jetelovin a bylin na senzorické vlastnosti konzervované píce.
ŘÍHA, Patrik
Cílem této bakalářské práce bylo vyhodnocení jakosti konzervované biomasy v závislosti na složení vzorků pomocí senzorického hodnocení jednotlivých ukazatelů kvality travních siláží. Byla hodnocena silážovatelnost vybraných druhů jetelovin, bylin a porovnány se vzorkem siláže z kukuřice seté. Mezi hlavní ukazatele se zařadily barva, vůně, plesnivost a hnití, konzistence a jako poslední byl vypočten i obsah sušiny v silážích. Tyto ukazatele byly sledovány na 33 vzorcích siláží pocházejících z kraje Vysočina a okresu Třebíč. Po ukončení konzervace byly ukazatele obodovány a následně body sečteny. Po sečtení bodů byly jednotlivé vzorky ohodnoceny např. jako zdařilé či nezdařilé. Dále se práce zaměřuje na rozdělení pícnin z hlediska obsahu sacharidů a dusíkatých látek, faktory ovlivňující jakost píce, konzervace píce silážováním, její technologie zpracování a v neposlední řadě i na využívání konzervačních prostředků a jejich význam. Bylo také provedeno botanické snímkování vybraných lučních porostů a stanovena pokryvnost hodnocených druhů jetelovin a bylin a také agrobotanických skupin.
|
|
|
Porovnání kvality siláží známých a méně známých druhů jetelovin
Vlček, Martin
Diplomová práce je zaměřena na porovnání kvality píce a siláží ze známých (Medi-cago sativa L., Trifolium pretense L.) a méně známých (Trigonella foenum-graecum L., Trifolium alexandrinum L.) jetelovin. Hodnocenými faktory byly organické živiny (hrubý protein, hrubá vláknina, acidodetergentní vláknina a neutrodetergentní vláknina), kvalita vodního výluhu (pH, amoniak, etanol, organické kyseliny a kyselost vodního výluhu). Pokusné mikrosiláže byly vyrobeny ve třech variantách ošetření (bez ošetření, biologický konzervant a chemický konzervant). Obsah hrubého proteinu byl mezi jednotlivými odrůdami srovnatelný. Nejvyšší obsah (P<0,05) hrubé vlákniny byl u odrůdy Holyna (36,3 %), naproti tomu nejnižší obsah (P<0,05) hrubé vlákniny byl u odrůdy Hanka (21,1 %). Použití konzervantu mělo vliv na hodnoty organických živin v silážích hodnocených jetelovin. V silážích ošetřených chemickým konzervantem nebyla zjištěna kyselina máselná. Nejvyšší hodnota kyselosti vodního výluhu byla u siláží z odrůdy Spurt (1085,5 mg∙100 g-1 KOH). Použití konzervantů snížilo kyselost vodního výluhu.
|
|
|
Typologická klasifikace a kategorizace travních porostů ve zvoleném území a návrhy vhodné pratotechniky
KADLECOVÁ, Jana
Cílem této práce bylo vytvořit botanický snímek vybraných lokalit, kterými byly louky, pastviny a také neudržované travní porosty, zjistit plošnou pokryvnost třech hlavních agrobotanických druhů, tj. trav, jetelovin a bylin, zpracovat je příslušným statistickým programem, zjistit způsob a intenzitu využívání a hnojení jednotlivých porostů a navrhnout vhodné pratotechnické postupy. Ve vybraných lokalitách byla sledována a na základě botanických snímků popsána fytocenologická skladba jednotlivých porostů. Byly zdokumentovány pratotechnické postupy aplikované v jednotlivých lokalitách a posouzen jejich vliv na botanickou skladbu jednotlivých porostů. Hodnocení (botanické snímkování a výpočty) byly prováděny na lokalitách Vřeskovice, Čeletice, Městiště na území Plzeňského kraje, bývalý okres Klatovy. Pro každou lokalitu byly vybrány 3 plochy o rozměrech 5 x 6 metrů. V každé sledované lokalitě byla zjištěna plošná pokryvnost trav, jetelovin a bylin a vypočtena střední indikační hodnota vlhkosti. Střední indikační hodnota vlhkosti je parametr, kterého lze využít pro stanovení vhodných postupů obhospodařování a využívání pozemků s TTP. Data byla statisticky zpracována v programu Microsoft Excel. Analyzované porosty bych doporučila obhospodařovat následujícími způsoby: 1. Louka Vřeskovice za čističkou - přísev jílku vytrvalého a jetele lučního a plazivého. 2. Louka Mstice - totální obnova porostu nebo konzervativní pratotechnická opatření - hnojení hnojem v dávce 20 t/ha a přísev jetele lučního a plazivého a trav - kostřavy červené, lipnice luční a jílek vytrvalý. 3. Louka nad trafostanicí Vřeskovice - ponechat stávající údržbu nebo přísev jetelovin. 4. Pastvina Čeletice spásaná koňmi - ponechat stávající údržbu nebo přísev kostřavy červené, kostřavy rákosovité a bojínku lučního. 5. Louka Městiště využívaná kombinovaně pastvou skotu a sečením - ponechat stávající údržbu 6. Pastvina Vřeskovice spásaná skotem - ponechat stávající údržbu nebo přísev jetele lučního a jetele plazivého. 7. Pastvina Vřeskovice spásaná ovcemi - ponechat stávající údržbu, po potlačení nebezpečných plevelů pastvou postupně snížit počet pasených zvířat. 8. Louka ladem Vřeskovice za Petrovickým nesečená nepasená - návrh ošetření - mulčování 2x ročně 1-2 roky, pak pastva nebo rovnou pastva extenzivního plemene skotu (Galloway) nebo ovcí, či pravidelné sečení 2x ročně. 9. Louka Vřeskovice úhor příkop u statku - ponechání ladem přispívá ke zvýšení biodiverzity, případně 1-2x ročně posekat z estetických důvodů.
|
|
|
Hodnocení založení a stavu porostů jetelovin na provozních plochách
TUPÁ, Kateřina
Diplomová práce se v první části zabývá významem a charakteristikou nejznámějších a u nás nejpěstovanějších jetelovin. Jeteloviny v dočasných i trvalých travních porostech zvyšují výrazně výnosy a produkci píce při malých nárocích na hnojení. Výroba kvalitních objemných krmiv na orné půdě a trvalých travních porostech vede k dosažení vyšší koncentrace živin pro vysokoužitková zvířata. Druhá část této diplomové práce je zaměřena na vlastní sledování jetele lučního, kde byly vybrány provozní plochy v Jihočeském kraji. Na provozních plochách, které byly 1-leté, 2-leté, 3-leté, byl sledován způsob založení porostu, početní metodou bylo zjišťováno množství rostlin a lodyh na 1 m2 a výnos píce jedné z nejvýznamnějších jetelovin pěstovaných v ČR. Závěrem lze konstatovat, že metody regulace výnosu píce a kvality rostlinné produkce zohledňují agrotechnické a technologické postupy, pěstované plodiny a v neposlední řadě zemědělské stroje ovlivňující jakost a celkový stav porostu. Protože pícninářství je důležité nejen z hlediska kvalitní píce, ale i z hlediska mimoprodukčních funkcí, ochrany životního prostředí, utváření krajiny, revitalizace a druhové diverzity.
|
|
|
Vliv zpracování půdy na utváření kořenového systému vojtěšky v roce výsevu
Diviš, Michal ; Hakl, Josef (vedoucí práce) ; Kamila, Kamila (oponent)
Cílem práce bylo porovnat rozvoj kořenového systému vojtěšky seté v závislosti na výsevku a zpracování půdy. Porost vojtěšky byl založen ve třech variantách podzimního zpracování půdy: mělké kypření, hluboké kypření a orba při dvou různých výsevcích: 4 a 7 MKS. Po podzimní seči byly odebrány vzorky kořenů do hloubky 25 cm. Nižší výsevek zvyšoval intenzitu větvení kořenů a též počet větví. Celková hmotnost kořenů na hektar však byla vyšší u varianty s vyšším výsevkem. Oraná varianta vykazovala nejvyšší intenzitu větvení kořenů a největší hloubku prvního větvení. Hluboce kypřená varianta vykazovala největší průměr větví. Nejvyšší počet rostlin na metr čtvereční vykazovala varianta hluboce kypřená, avšak nejvyšší procento přežití bylo zaznamenáno u varianty mělce kypřené. Zpracování půdy významně ovlivnilo zaplevelení a složení plevelného spektra, a to z 33,6 %. Na orané variantě dominovaly penízek rolní s rdesnem blešníkem, na variantě hluboce kypřené laskavec ohnutý a ježatka kuří noha. Na mělce kypřené variantě dominovaly plevele svízel přítula a truskavec ptačí. Výsledky pokusu prokázaly, že minimalizační technologie jsou srovnatelné s technologií orebnou z pohledu hustoty porostu a vlivu na kořenový systém. Nižní výsevky jsou možné, ale vzhledem k nižší polní vzcházivosti vojtěšky a vyššímu zaplevelení řidších porostů jsou vyšší výsevky lepší.
|
host ::
RSS.